Dříve nebo později bude mít bohužel každý z nás možnost zjistit, jaký je život bez rodičů….. Připravit se na odchod blízkých je prostě nemožné.
Bez ohledu na to, jak moc se snažíte předstírat, že jste nezlomný cínový voják, dítě ve vás zvítězí.
Nenapravitelná ztráta rozděluje život na „před“ a „po“. Mnoho věcí se vám otevře novým způsobem, ale teprve teď se vám něco vyjasní. Změní se životní zásady, principy a hodnoty. Dnes bychom vám chtěli odkrýt téma, které otřese duší každého, kdo ho již zažil…..
Život bez nich…
Pokud jste ztratili rodiče, pocítíte vnitřní bolest. Ještě bolestnější však bude, když si uvědomíte, kolik věcí jste neudělali. Nezavolali, nepřišli, nepomohli, když vás potřebovali. Na povrch vědomí vyplují hloupé hádky a dávno zapomenuté křivdy. Přál bych si vrátit čas, napravit věci a udělat pro svou rodinu víc.
Tento pocit vystřídá osamělost, která odezní až po čase. A po ní přijde pokora. Jakmile přijmete svou novou realitu, začnete se na vše kolem sebe dívat z jiného úhlu pohledu. A to, co se vám dříve mohlo zdát nedůležité, se stane nesmírně důležitým.
Říká se, že odchod rodičů ze života člověka změní jeho vztah k rodině. Dochází ke skutečnému uvědomění si, jak cenné jsou vztahy s rodinou a přáteli. Nakonec jen maminka a tatínek byli ochotni pro vás cokoli udělat, přijali vás takové, jací jste. Rodina nás učí, co je to opravdová a svobodná láska.
Ztráta vás učiní soucitnějšími a citlivějšími. Pokud uslyšíte někoho ze svých přátel nebo známých, jak si stěžuje na své rodiče, bude vás to bolet dvojnásob. Vždyť tito lidé prostě nechápou, jaký mají v životě poklad…..
A vy byste udělali cokoli, abyste s maminkou nebo tatínkem mohli strávit byť jen o den více.
Často se stává, že všechny myšlenky, které vás zevnitř hryžou, vedou k banální žárlivosti. Budete pozorovat ty, kteří nyní mají možnost navštěvovat své rodiče. A ti, kteří si komunikace s rodinnými příslušníky absolutně neváží, ve vás mohou vyvolat nenávist a odpor.
Jako už nikdy nebude…
Vánoce navždy ztratí svou hodnotu a jedinečnost. Nakonec už nebudete moci sdílet radost se svými rodiči. Mnoho věcí získá status „Už to nikdy nebude jako dřív“ a vy se s tím budete muset smířit. Pomalu, velmi pomalu…
Pokud je ještě máte na tomto světě, udělejte něco…, zavolejte své milované mamince a tatínkovi a podělte se s nimi o novinky, i o ty nepodstatné…..
Pokud jste však na druhém konci linky, čeká vás jen ticho. V takových chvílích si uvědomíte, jak jste své rodiče milovali a vážili si jich, jako by vám tento pocit byl zcela cizí a stal se tím nejdůležitějším v životě.
Právě díky lásce se budete držet nad vodou. Právě díky ní bude bolest tlumena. Někdy mi však na mysl přicházely smutné myšlenky.
„Moje budoucí dítě nezažije teplo a něhu babičky“ – napadne vás náhle, když si uvědomíte, že vaši rodiče neuvidí svá vnoučata a pravnoučata. Takových „ne“ může být nekonečně mnoho a bude….
Lidé se někdy chovají tak nelogicky…. Dokud rodiče žijí, dospělé děti jim ne vždy mohou věnovat náležitou pozornost, pečovat o ně nebo s nimi jednoduše komunikovat.
A i když už nejsou mezi námi, při každém důležitém rozhodnutí se mi v hlavě objeví myšlenka: „Jak by na to reagovala moje matka?“ A já si říkám: „Tohle je pro mě důležité.“ A taky to, že jsem se rozhodl, že to udělám. Co by na to řekl můj otec? Takové otázky dokonce někomu pomáhají a stávají se východiskem pro řešení důležitých problémů…..
Mějte je rádi, protože i oni mají rádi vás.
Sdílejte tento článek a sdílejte ho na Facebooku, díky vašim sdílením vám chceme každý den přinášet nové články.